Jsem zděšen z proměny lidí. Je výjimka, když člověk vidí z obličeje toho druhého, co opravdu prožívá. Ztrácí se ta opravdovost. Vidím to spíše už jen na dětech, které ještě tak moc nekontrolují své chování a to, jak u toho chování vypadají.
Chápu dospělácké faktory a vlivy, které nutí dnes již téměř každého člověka, ráno než vyrazí do práce/školy/kamkoli, nasadit si rychle masku toho, kdo není.
Doby, kdy žena přiznala, že něco nezvládne a řekla si o pomoc muži, nebo když chlap chyboval, tak uznal svou chybu i s důsledky, jsou asi pryč.
Dnes je každý neporazitelný a přirozeně tak nepotřebuje s ničím pomoci, vše zvládne sám. Bez lidí, bez Boha, jen on sám. Ukážeš přece všem ostatním, že to zvládneš úplně sám a jsi tedy silný.
Ó jak je to vyčerpávající pro každého takového člověka být falešný sám před sebou, přijít pak po celém dni zpět domů, vrátit masku na hřebík a podívat se do zrcadla a říct si: „Já jsem ale úplně jiný, a vůbec ne tak dobrý, tak silný a tak neomylný, jak celý den hraji. Ale nemohu jinak, jak bych vypadal před partnerkou /partnerem, v práci...“
Dnes se nesmí ukázat slabost ani na okamžik, jinak toho někdo využije a zneužije. Ano, to je bohužel pravda. Není to tak, že dnes slabému pomohou, ale slabého skopnou a zašlapou.
Přesto si ale myslím, že je důležité nehrát tak moc, jak nás doba tlačí.
S nostalgií vzpomínám na časy, kdy jsem viděl u lidí neskrývanou radost, neskrývaný smutek, upřímné slzy štěstí, červenání se u holek, když se stydí a nebo přiznání mých kamarádů, že na něco nestačí, nebo je to nad jejich síly...
Už jsem to dlouho u nikoho neviděl.
Lidé nám "robotovatí". Ano, stávají se čím dál více takovými, aby co nejméně projevovali city.
Kdo dnes ukáže cit je slaboch, u mužů tím více. Takový je bohužel trend.
Jenže city k nám lidem patří. A jejich správné vyjadřování vnáší do čtení lidské nálady, situace jistý pořádek. Ubližujeme a lžeme okolí, pokud jsme falešní. Ubližujeme i sobě, protože naše vědomí a podvědomí ví, kde leží pravda.
Přeji nám proto, ať se nám daří být upřímní před sebou, před okolím a před Bohem. Ať si nehrajeme na to, co nejsme. K tomu ať nám pomáhá Bůh.+
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.